Proč?

23. 08. 2010 | † 18. 05. 2013 | kód autora: VhG

Tak si asi zase potřebuju poplakat a tak sedám k počítači a píšu toto. V poslední době se neustále trápím s tím, kdo vlastně doopravdy jsem. Vlastně to ani nevím. Jediné, co vím, je to- jaká bych chtěla být. Chtěla bych být tak odvážná, abych dokázala všem okolo sebe říct o sobě pravdu. Chtěla bych se přestat bát toho, že mě lidé odsoudí. Chtěla bych se přestat neustále bránit a být ve střehu, protože mě to neuvěřitelně vysiluje. Ale co naplat, život mi dal takové rány, že to ani nijak jinak neumím. Chtěla bych být normální holka, která řeší normální problémy jako holky v mojem věku. Chtěla bych cítit, že někoho dokážu doopravdy milovat. Chtěla bych se znovu naučit věřit lidem. Problémem je, že někdy něvěřím ani sama v sebe, natož abych věřila někomu druhému.Někdy se nechovám zrovna tak, jak bych měla. Nejsem žádná sladká květinka ani milé dívčí stvoření a asi ani nikdy nebudu. Přesto bych moc chtěla taková být. Chtěla bych tomu, který ve mně vzbuzuje emoce, za které ho brzy začnu nenávidět říct, že pravda  je úplně někde jinde. Že když se mu dívám do očí, tak najednou cítím, že jsem někdo úplně jiný...Tak moc bych to chtěla, že z toho mám šílený strach...Takže v podstatě se nic nezmění. Za chvíli vyjdu ven, nasadím si ty své černé brýle a budu stejná jako předtím. Snad ta touha nebude jednou tak veliká, aby pokořila strach, co si nosím tam někde uvnitř, hluboko za svým úsměvem.


Zobrazit další články tohoto autora

Další články z rubriky laska-vztahy

Související články

Copyright © 2008-2018 Hups.cz. Všechna práva vyhrazena.